Letní tábory jsou tady! A abychom si je všichni co nejvíce užili a mohli si z nich co nejvíce odnést, je třeba dbát na zajištění psychické pohody všech zúčastněných. Děti se lépe učí a rozvíjejí, když se cítí bezpečně a podporovány. Vedoucí jsou často prvními osobami, ke kterým se děti obracejí v případě problémů. Je důležité, aby byli připraveni poskytnout základní psychickou podporu, jak svých svěřenců, tak i svojí.
Principy, které pomohou podpořit psychickou pohodu na táborech
Poskytnutí psychické podpory na táborech je nezbytné pro zajištění bezpečí a pohody všech účastníků. Zde je několik zásad, které by měli táboroví vedoucí dodržovat, aby vytvořili podpůrné prostředí pro všechny děti.
Buďte všímaví
Všímavost znamená aktivní sledování a pozorování chování dětí. Všímejte si změn v chování, náladě nebo sociální interakci dětí. Dítě, které bylo dříve veselé a aktivní, ale najednou se stahuje do sebe, může prožívat nějaký problém. Všímejte si i drobných signálů, které mohou naznačovat, že něco není v pořádku. Všímavost také znamená být přítomen v daném okamžiku a plně se soustředit na potřeby dětí.
Zajímejte se
Zajímejte se o individuální potřeby a zájmy dětí. Každé dítě je jedinečné a může mít různé potřeby a zájmy. Ptejte se jich na jejich názory a pocity, naslouchejte jim a snažte se jim porozumět. Ukázat dětem, že vám na nich záleží a že jejich pocity jsou důležité, může výrazně přispět k jejich pocitu bezpečí a důvěry. Aktivní zájem také pomáhá vytvářet silné vztahy mezi vedoucími a dětmi.
Buďte připraveni
Připravte se na různé situace, které mohou nastat. To znamená mít základní znalosti první psychické pomoci a vědět, jak reagovat v krizových situacích. Buďte si vědomi možných stresorů, které mohou děti na táboře zažívat, a připravte si strategie pro jejich zvládání. Mějte připravené kontakty na odborníky, kteří mohou v případě potřeby poskytnout další pomoc. Příprava zahrnuje také vytvoření prostředí, kde děti vědí, že se mohou na vedoucí spolehnout a obrátit se na ně s jakýmkoliv problémem.
Vyváženost programu
Zajistěte, aby program tábora byl vyvážený a zahrnoval různé aktivity, které uspokojí potřeby všech dětí. Vyvážený program by měl obsahovat fyzické aktivity, tvůrčí činnosti, čas na odpočinek a reflexi. Je důležité, aby děti měly čas na regeneraci a odpočinek mezi intenzivnějšími aktivitami. Vyvážený program také umožňuje dětem najít aktivity, které je baví a ve kterých se cítí úspěšné, což může posílit jejich sebevědomí a pohodu.
Dobrovolnost
Respektujte dobrovolnost účasti na různých aktivitách. I když je důležité děti motivovat k účasti, nenuťte je do aktivit, na které se necítí připravené. Poskytování možností volby pomáhá dětem cítit se respektované a podporované. Dobrovolnost také podporuje autonomii a zodpovědnost dětí za vlastní rozhodnutí. Pokud se dítě necítí dobře při nějaké aktivitě, nabídněte mu alternativní možnosti nebo se s ním poraďte o tom, co by mu vyhovovalo více.
Dodržování těchto zásad může výrazně přispět k vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí na táboře, kde se děti budou cítit dobře a budou mít možnost plně si užít táborové zážitky.
První psychická pomoc na táborech
Víme, že sebelépe promyšlený program nám nezajistí, že se nestaně nějaká náhlá událost. Je tedy potřeba, aby byli vedoucí připraveni. První pomoc zdravotní máte mnozí vás jistě v malíku, tady vám tentokrát nabídneme první pomoc psychickou, kterou mnoho z nás zase tak zažitou nemá, i když hodně jejích principů jsou nám přirozené, jak můžete při čtení zjistit. A tak jako má zdravotní první pomoc svých 5T (ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti a transport), tak má první psychická pomoc svých 6P, které můžete mít na paměti a které mohou pomoci ke stabilizaci jak v prvních okamžicích, tak i v dlouhodobějším horizontu po události.
Kdy je potřeba použít první psychickou pomoc? Když vidíme, že běžné strategie zvládání, které dítě asi obvykle používá, tak nepomáhají a nedaří se mu uklidnit. Přitom na venek to může vypadat jako zamrznutí, ale také jako agrese vůči ostatním.
Kdy je potřeba použít první psychickou pomoc? Když vidíme, že běžné strategie zvládání, které dítě asi obvykle používá, tak nepomáhají a nedaří se mu uklidnit. Přitom na venek to může vypadat jako zamrznutí, ale také jako agrese vůči ostatním.
1. Přibliž se
Najděte odvahu oslovit zasaženého.
Přistupujte k němu ideálně ze strany.
Představte se.
2. Podepři
Zajistěte bezpečí.
Odveďte zasaženého z exponovaného místa.
Posaďte ho, opřete o zeď nebo přikryjte.
3. Připomínej realitu
Oslovujte jménem.
Zjistěte, zda ví, co se stalo a kde se nachází.
Poskytněte potřebné informace.
Pomáhejte zorientovat se v situaci.
Zaměřte se na dýchání, a to i slovně: „klidný nádech – výdech“.
Můžete použít aplikaci Nepanikař, nebo První psychická pomoc (tam najdete i těchto 6P).
4. Podpoř
Podpořte projevení emocí.
Uklidněte zasaženého, že jeho reakce jsou normální.
Projevte důvěru v jeho schopnosti zvládnout situaci.
5. Pečuj
Zjišťujte potřeby.
Nabízejte vodu, přikrývku, kapesník, nebo umožnění vykonat intimní potřebu.
Naslouchejte (nebojte se i mlčet).
Citlivě poskytujte tělesný kontakt.
6. Předej
Nemusíte vše zvládnout sami.
Předejte péči zdravotníkům, někomu kompetentnímu v rámci tábora, odborníkům (lze i formou telefonického rozhovoru na krizovou linku)
Příklad, jak to může vypadat v realitě:
Během volné hry na táboře začne jedno z dětí, Tomáš, být agresivní vůči ostatním. Strká do ostatních, křičí a odmítá se uklidnit. Ostatní děti jsou vystrašené a situace je napjatá.
Krok 1: Přibliž se
Vedoucí rychle a klidně přistoupí k Tomášovi, aby zabránil dalšímu eskalaci. „Ahoj Tomáši, já jsem Honza, jeden z vedoucích. Pojď se mnou, potřebujeme si promluvit.“
Krok 2: Podepři
Odveďte Tomáše z místa, kde jsou ostatní děti, na klidné a bezpečné místo, kde si mohou promluvit bez přítomnosti ostatních. „Pojďme se posadit tady na lavičku, kde budeme mít klid.“
Krok 3: Připomínej realitu
Oslovujte Tomáše jménem a klidným hlasem: „Tomáši, víš, proč jsme tady? Vidím, že jsi naštvaný. Co se stalo?“ Poskytněte mu prostor, aby se vyjádřil a vysvětlil, co ho rozrušilo.
Krok 4: Podpoř
Podpořte Tomáše v projevení emocí a normalizujte jeho pocity: „Je v pořádku, že se cítíš naštvaný. Všichni někdy máme takové pocity. Ale musíme najít způsob, jak se s tím vypořádat, aniž bychom ubližovali ostatním.“
Krok 5: Pečuj
Zeptejte se, co by Tomáš potřeboval k tomu, aby se uklidnil: „Chceš si na chvíli odpočinout nebo se napít vody?“ Buďte trpěliví a naslouchejte mu. „Co by ti teď pomohlo cítit se lépe?“
Krok 6: Předej
„Tomáši, chci ti pomoci, a proto zavolám ještě jednoho vedoucího, aby nám pomohl najít řešení.“ Informujte také rodiče o situaci, pokud je to nutné.
Samozřejmě je potřeba ošetřit nejen Tomáše, ale i ostatní děti. Je proto vhodné, aby se programu účastnili vždy alespoň dva vedoucí a mohli tak svoje síly rozložit. Taky je potřeba opečovat i ostatní vedoucí a nezapomeňte na sebe. Možná vám pomůže rozhovor s někým v táboře, nebo si také můžete zavolat na krizovou linku, kde s vámi mohou i zhodnotit váš postup během krizové situace.
Kam se můžete obrátit?
Linka bezpečí (pro děti, mládež a studující do 26 let) 116 111
Linka pro rodinu a školu (pro dopělé, kteří mají starost o dítě) 116 000
Linka první psychické pomoci (pro dospělé od 18 let) 116 123
Podpůrný rozhovor
Pokud dítě není v akutní krizi, ale vy si všimnete nějakých varovných signálů, nebo za vámi dítě samo přijde s jakými obtížemi, doporučujeme sáhnout pro návod a inspiraci na stránky organizace Nevypusť duši.
Jak vést rozhovor
Naleznete zde 5 + 2 kroků k podpůrnému rozhovoru formou jednoduchého návodu, nabo karet, které můžete mít po ruce. Tyto karty si vaše organizace může u Nevypusť duši objednat zdarma.
Naleznete zde také karty Místa strachu, které vám dodají podporu a informace pro řešení náročných situacích, jako je například rozchod rodičů, závislost, sebepoškozování, nebo sexuální násilí.
Prosím nezapomínejte při té vší péči také na sebe. Jenom člověk v rovnováze může být pro své okolí tou správnou oporou. Také víme, že děti se od nás učí především nápodobou. Tak jim buďme i během tábora dobrým vzorem a dopřejte si dost času i na odpočinek a věci, které vás těší. Ať se vaše tábory podaří a máte co nejvíce pozitivních zážitků!
zdroj: adam.cz, autorka článku Lucie Bíbová pracuje v ČRDM jako koordinátorka projektu podpory duševního zdraví.
