Rubriky
Příběhy dobrovolnictví

Vladimír z TOTEMu

Senior – dobrovolník, který tvrdí, že má všechno, co potřebuje a ještě může dávat tam, kde je potřeba …

Pan V.D. přišel do TOTEM, z.s. v roce 2007 okamžitě po svém odchodu do předčasného důchodu a nabídl něco ze svého času a svých praktických dovedností ve prospěch těch, kteří pomoc potřebují. Uvolnil pro dobrovolnickou práci  2 dny v týdnu a okamžitě začal docházet do občanského sdružení Jitřenka, kde pomáhal u koní při rehabilitaci dětí se zdravotním postižením. V zimních měsících  v TOTEM, z.s. absolvoval počítačový kurz a začal pomáhat i „doma“ – vedl úspěšně Internetový klub, vypomáhá v klubové kavárničce Kafíčko a pomáhá s drobnou údržbou prostor a techniky. Stal se jedním z klíčových dobrovolníků při stěhování a zabydlování nových prostor v Kaznějovské ul. v Bolevci v roce 2012.

V roce 2013 začal podporovat devítiletého Davida z plzeňského dětského domova Domina, který potřeboval pomoc s přípravou do školy a kamaráda, který má čas na společné důležité „klukoviny“. Ve formě hostitelské rodiny David navštěvuje rodinu pana Vladimíra dodnes, už jako mladý muž.

„Našel jsem v Totemu smysluplnou činnost, zapadl tam natolik, že se zaměstnanci ke mně chovají jako k dalšímu zaměstnanci, jen mě nemusí platit, což stejně nepotřebuji, finančně jsem zajištěn.

A tak nelze vlastně říci, kdo pro koho víc dělá, jestli já pro Totem nebo Totem pro mne.

Cítím jen vděčnost, že je mi to umožněno a že osud mě tam před těmi 5 roky nasměroval.“ z dopisu 3.12.2012 od VD

A kde můžete potkat našeho Vladimíra dnes?

V naší komunitní zahradě učí děti sázet ředkvičky, starat se o ně od semínka, opravuje vše, co se nám pokazí, v klubové kavárně vám uvaří skvělou kávu… Nesmí chybět ani při různých jednorázových akcích… Najdete ho všude, kde je potřeba pořádný kus práce…

A co je pro nás všechny nejdůležitější?

Nikdy nezkazí žádnou legraci, má rád lidi a lidi mají rádi jeho…