Někdy rozhodne úplně první setkání. Jedna odpověď na e-mail, jeden úsměv, jeden pocit, že někam patříš. Právě tak začínají příběhy mnoha dobrovolníků, kteří přišli do Klubu Akcent v Rokycanech – a zůstali.
Za tímhle pocitem stojí Veronika Cardová, koordinátorka nízkoprahového klubu pro děti a mládež Akcent v Rokycanech, která už téměř deset let propojuje přímou práci s dětmi s citlivým vedením dobrovolníků.
Dobrovolníky nevnímá jako výpomoc. Bere je jako plnohodnotnou součást týmu. Dokáže je oslovit, nadchnout a hlavně – udržet. I proto se do Klubu vracejí lidé opakovaně, často i několik let, někdy i přes dojíždění z jiných měst.
Její přístup má ale ještě jednu důležitou rovinu. Vytváří prostředí, kde se lidé cítí vítaní od první chvíle. Potvrzuje to i zkušenost jednoho z dobrovolníků:
„Zpočátku jsem měl trochu ostych, který však rychle zmizel. Dobrota a vřelost z ní přímo čiší a o tom, že jsem vítaný, nebylo vůbec pochyb. Od té doby do klubu chodím pravidelně a snažím se přiložit pomocnou ruku.“
Veronika pracuje partnersky, staví na důvěře a respektu, ale zároveň dává jasné vedení. Dobrovolníkům umožňuje využít jejich silné stránky a rozvíjet je. Díky tomu přinášejí do klubu nové aktivity – od hudby a sportu až po doučování nebo canisterapii – a děti tak získávají nejen pestřejší program, ale i důležité vztahy a zkušenosti.
Její dopad je viditelný každý den. V dětech, které mají více podpory. V dobrovolnících, kteří nacházejí smysl. I v komunitě, která kolem klubu vzniká.
Veronika Cardová ukazuje, že koordinátor dobrovolnictví není jen organizátor. Je průvodce, opora a někdo, kdo dokáže proměnit první nejistý krok v dlouhodobé zapojení.
„Lepšího průvodce a vítače do světa dobrovolnictví si mohu jen těžko představit.“
Tohle je jeden z Majáků, díky kterým dobrovolnictví v Plzeňském kraji funguje.
